A jak to s námi tedy vypadá? Dvě kola před koncem základní části se zuby nehty držíme na třetí pozici a ve zbývajících dvou zápasech nás od zisku bronzu v Interlize a 2. místa do play-off dělí jeden jediný bod.

Veledůležitý krok jsme udělali v neděli, kdy jsme fantasticky porazili v derby Veselí nad Moravou, mimochodem našeho budoucího soupeře do play-off, se kterým v posledních kolech budeme na dálku bojovat o výhodu domácího prostředí. Byl to pro nás skvělý zápas. Obrana nám šlapala, Zuzka v bráně podala neuvěřitelný výkon, z čehož těžila celá naše hra založená na přechodech. Z dobré obrany se odvíjela také jistota v zakončení a naše vysoká úspěšnost střelby.

Z výše uvedeného opět vyplývá, že skutečně nejsme týmem, který vyhrává individuálními výkony, ale k našemu úspěchu je potřeba kolektivní snažení. Nemám ovšem pocit, že by to byl náš handicap, naopak je to pro mě věc, které si moc cením, a která mě na naší hře baví.

A co máme v plánu dál? Hned v sobotu nás čeká další veledůležitý zápas a to na horké půdě v Šale. Čeká nás soupeř, který nám typologicky sedí více než Veselí. Zápasy se Šalou mám ráda a osobně už se moc těším na další výzvu v podobě bodování na slovenské půdě a  to proti mančaftu, který s námi stále bojuje o bronz. Nečeká nás ovšem žádná procházka růžovým sadem, ale i tak věřím, že ze Šaly neodjedem s prázdnou.

K vítězství by nám mimo jiné mohl pomoct dnešní úžasný tah našeho vedení, kdy jsme měli tu čest strávit 2 hodiny v přítomnosti velké osobnosti českého sportu, pana PhDr. Mariana Jelínka. Věřím, že kromě mimořádného zážitku, nám toto sezení pomůže dosáhnout cílů, ve které všechny věříme, a pro ty z Vás, kteří věříte, že sportovní úspěch netkví pouze v počtu naběhaných kilometrů vřele doporučuji publikace, které jsou k dostání v internetových knihkupectvích, stojí to opravdu za to.

Nezbývá dodat, než že jdeme do finiše a za dva týdny Vás, všechny naše fanoušky, očekáváme na závěrečném zápase se Slavií a počítáme s Vaší podporou do play-off. Budeme ji potřebovat!

Související:

1. Ve víkendovém derby úspěšnější Veselí

Tento týden spatřil svět náš nový kalendář na rok 2011. Jeho koupí pomůžete nejen nám, Zlínkým házenkářkám, ale také dětskému domovu ve Zlíně, což jistě zaslouží uvážení, nehledě na to, že máme v týmu spoustu krásných mladých hráček, které nepříliš oděny budou hezkou ozdobou na všech místech.

Místa kde se dá kalendář zakoupit:

• při utkání WHIL – 7.11.2010 HC Zlín – Most (16.00)
• při utkání WHIL – 17.11.2011 HC Zlín – Šala (16.30)
• osobně na vrátnici sportovní haly haly Euronics
• telefonicky na čísle +420 777 553 580
• nebo elektronicky na emailu dusanpoloz@email.cz

Pokud by někomu tato možnost nevyhovovala, můžete napsat i sem. A pokud nejste ze Zlína a měli byste o kalendář přesto zájem, v zaslání nespatřuji sebemenší problém.

Pro představu -  první lednové foto kalendáře. Cena kalendáře je 200,- z toho 25% výtěžku jde na dětský domov, předání se bude konat v lednu 2011 na zápasu Zlín – Bánovce.

No related posts.

Startovali jsme z lehka, a to v domácím prostředí, na které jsme paradoxně zajížděli v pozici hostí. Jednalo se totiž o naše první pohárové představení, ve kterému jsme nastoupili proti našemu dravému mládí z SCM Zlín. Jelikož s holkama 3x týdně trénujeme, absolvujeme přípravy, společně se proháníme po stadionech i posilovnách, povaha zápasu tomu také odpovídala. Přátelský zápas na rozjezd týdne – ideální a jistě i daleko vítanější, než běhání našich zamilovaných pyramid.

Ve středu nás ovšem čekal soupeř daleko většího kalibru a to mladý a temperamentní Trenčín, který rok od roku „oslabuje“ a rok od roku to na sobě nedává znát a vesele šokuje interligu svými dobrými výsledky, kterými si vydobil pověst týmu, který není radno podceňovat a který kouše do poslední sekundy zápasu. Což dokázal i v zápase s námi, kde jsme se opět první poločas nějak ne a ne dostat do tempa, přesto jsme o poločasu šli do šaten s plusem tří gólů. Druhý poločas odpovídal stylu obou týmů – běhalo se nahoru dolů, spousta gólů padala z první, druhé vlny rychlého útoku a ani na okamžik jsme si nemohli být jisti naším vítězstvím. Hrálo se skutečně až do posledních minut, ve kterých jsme Trenčín předčili a vyhráli 33:28 a navázali na naši domácí neporazitelnost.

Prostoru k oslavám a oddychu ovšem nebylo příliš. Hned v sobotu nás čekala cesta na jih Čech za holkama z Písku, které se svými výsledky zatím nejevili velkou spokojenost a chuť si chtěli spravit právě na nás. Podmínky k tomu měli ideální: domácí prostředí, nadějný výsledek ze čtvrteční předehrávky… Ovšem mi žádné pouštění bodů v plánu neměli, což jsme dali znát hned v prvním poločase, kde jsme si vytvořili nadějný rozdíl 7:2. To by ovšem nebyl zápas v Písku, aby nepřišlo nějaké to drama. Písečanky uždibovaly gól po gólu celý zbytek zápasu a náš odstup se menšil a menšil. Nepropadli jsme ale panice – tedy po dobu 45 minut zápasu. Co se stalo potom těžko vyjádřit. Konečný výsledek  – padli jsme o gól. O gól! Strašně naprd. Důvodů proč, by se jistě našlo mnoho a netřeba je jmenovat. Koncovku zápasu jsme jednoduše nezvládli, a to je obrovská škoda, už kvůli tomu, že většinu zápasu jsme měli výrazně navrch.

Písek nám udělil černou tečku za naším týdenním maratonem a sesadil nás z druhé příčky interligy. Tak co teď? Hurá, pěkně šplhat zpátky nahoru, co to půjde a začít můžeme hned v sobotu, kdy čekáme na návštěvu černé anděly z Mostu, kde budeme chtít opět prokázat naše kvality, a také to, že nevydařený zápas v Písku nás nikoli položí, ale nakopne.

Související:

1. Další body z Bánovců

Pamatujete na článek: Jsme prvním českým týmem, nejméně na tři týdny? Změna… Jsme prvním český týmem, už skoro tři měsíce!!! Náš poslední prohraný zápas byl na začátkem sezony proti Zlínu. Už teď je to dle mého názoru velký úspěch. Ale s jídlem roste chuť a tak mnoho z nás si začalo klást cíly v podobě met nejvyšších, tzn. začaly jsme si odvážně brousit zuby na interligový titul.

Co dalšího se stalo? V televizi se začaly objevovat přímé přenosy ze zápasů interligy.  Není asi třeba zmiňovat, že není lepší propagace, než televize, a proto: „Třikrát hurá pro ženskou házenou!“ V té souvislosti jsem dostala taktéž spoustu dotazů, jak se nám hráčkám hraje před kamerama? Budu mluvit za sebe. Je to fajn. Stejně tak, jako je motivující hrát před plnou halou, je motivující hrát s kamerama v zádech. Pocit, že se na mě dívá zase o nějakého toho diváka víc určitě pohání k lepším výkonům a snaze ukázat hezkou házenou. To že se to ne vždy podaří je věc druhá, ale o tom už zde bylo psáno…

Nakonec bych ráda zmínila, že se nám hráčkám objevila v týmu nová konkurentka. Neslyšely jste o ní? Jmenuje se Lenka Černá, známá česká brankářka nám hráčkám v poslední době začíná fušovat do řemesla. Nejenom, že se zapsala na listinu střelců, v posledním zápase zahájila útok i na umístění v žebříčku trestů. Sama jsem zvědavá, jak se její aktivity mimo brankoviště budou dále vyvíjet.:)

Tolik k postřehům ze začátku jarní části a na závěr snad jen pozvání na sobotní zápas ve Zlíně. Doufejme, že se nebude historie opakovat a my budeme pokračovat dál ve vítězném stylu.

No related posts.