Do Šaly jsme odjížděli s plánem urvat minimálně jeden bod a pojistit si tak bronzové medaile z WHIL. To se nám bohužel nepodařio. V bouřlivé atmosféře slušně zaplněné haly jsme podlehly 24:22.

Troufám si říct, že za sebou máme jeden z nejnáročnějších a nejrychlejších zápasů soutěže.  Hrálo se opravdu nahoru dolů a na obou stranách byly k vidění velice kvalitní obrany, o čemž vypovídá i (na Šalu) malý počet vstřelených branek.

Pozitivem hned zpočátku bylo, že jsme překonaly svůj nešvar a zápas jsme začaly v plném nasazení a to od první minuty. Obrana fungovala jak se patří a vůbec všechno klapalo jak mělo, až na naše opět osudné proměňování. Šlo však poznat, že proti nám stojí neméně zdatný soupeř. Branek přibývalo pomálu a nám všem začínalo být jasné, že každý gól se bude vážit zlatem. V podstatě celý zápas byl vyrovnaný, jen několikrát se protihráčkám podařilo odskočit na rozdíl pěti branek, což jsme ale vzápětí dovedli stáhnout na remízu. V tom okamžiku jsme ovšem nedokázali dát ten gól, který by nás dostal nahoru a dokázal zvrátit průběh zápasu na naši stranu. Šance byly, ale někdy je ta brána prostě zatraceně malá.

Přestože jsme zápas prohráli, shodli jsme se, že jsme odehráli jeden z nejhezčích zápasů sezony. Na utkání si cením zejména toho, že do poslední chvíle jsme věřili v naši hru a neodchýlili se od toho, co chceme hrát. A že nám to teď nevyšlo? To se stává. Důležité je, že z chyb, co jsme udělali se poučíme a věřím, že se nám to zúročí  hned v dalším, posledním, zápase doma se Slavií.

Proto Vás srdečně zveme – přijďte nám pomoci získat ligový bronz – zlínská házená by si po delší době takový úspěch určitě zasloužila.

Související:

1. Bod ze Šaly – senzace!!!
2. Sladká tečka za podzimem
3. Jedeme do Ruska!

Jak  charakterizovat hru Šaly? Většinou tak, jak tu naší. Holky chtějí hrát házenou, běhat a jedná se asi o nejdynamičtější tým z celé ligy. Individuálně jsou opravdu velice dobře vybavené na nohách a nám bylo již před zápasem jasné, že s naším plánem jít do vysunuté, agresivní obrany, hnat to dopředu i dozadu, na palubovce budeme muset padnout a bude nás to stát neuvěřitelné množství sil. Předpokládané se stalo pravdou, zápas to byl jeden z nejnáročnějších a nohy se nám po posledním hvizdu rozhodčího třepaly ještě hodně dlouho, ale stálo to za to! Nejenom, že jsme vybojovali extrémně důležité body, ale zahrály si opravdu dobrou házenou, která nás baví.

První poločas jsme, naproti našim zvyklostem , začali v plné rychlosti a nasazení, dostávali jsme se do šancí skvěle bránili, nenechávali jsme dostat  jejich spojky do rychlosti, chodili na kontakt a šlapalo to tak, jak má. A jak já, coby milovník dobré obrany, říkám – když jde obrana, přijde ostatní. Netrvalo to dlouho a vytvořili jsme se krásný náskok 7mi gólů, o který jsme ovšem zase přišli a o poločase šli do šaten už „jen“ plus 3.

Druhý poločas už byl ve znamení, kdo odpadne dřív. Hrálo se opravdu 60 minut a žádný tým nechtěl polevit v tlaku, protože tušil, že právě to by se mu mohlo stát osudným. Šala kousala do poslední sekundy, neustále snižovala náš náskok a my ho bránili. A ubránili. Výsledkem 35:31.

Gólů padlo opravdu hodně. Ovšem nemyslím si, že by to byl výsledek špatné obrany, ale spíše opravdu velkého herního tempa a nasazení. A výhra nad Šalou? Super, přesně to jsme potřebovali a já jsem opravdu moc ráda, že se nám to povedlo a do zimní přípravy jdeme s úsměvem na tvářích.

Související:

1. Ze Šaly jedeme z prázdnou
2. Bod ze Šaly – senzace!!!

Již při rozvcvičce bylo vidět, že Černoška se rozhodla zamknout bránu a že ukáže kdo je pánem tří tyčí. Odhodlání a nasazení z ní jenom sálalo a mě napadlo – proč ne? Ze začátku zápasu jsme se statečně držely, ale holky ze Šaly dávaly velmi striktně najevo, kdo je tady domácí a pomalu si získavaly odstup. Do šaten jsme šli s pětigólovým mankem. Na to jsme byly ovšem připraveny. První poločasy Šaly bývají silnější a je důležité se z toho hlavně nepo… Takže žádné skládání zbraní se nekonalo a navíc ta Černoška fakt zářila, tak proč toho nevyužít a nedát tam těch pár gólů a trošku to zdramatizovat? Ještě deset minut před koncem to vůbec nevypadalo, ale gól následoval gól a pak další, na jejích stráně několik marných pokusů, které končily v rukou naší kouzelnice, která bránu doslova zaklela a ani se nenadějem je půl minuta do konce a my prohráváme o gól. Těžko vyjádřit pocit, který Vás naplní při vstřelení vyrovnávací branky 10 vteřin před koncem. Je to nádhera a včera také uspokojení, že vyrovnám ten můj ne příliš uspokojivý výkon. Poslední vteřiny patřili stylově Černošce, když zlikvidovala poslední střelu. Terezka trefně euforii dokořenila svým: „Leňo, ty jsi Bůh!“ Dál už následovaly jen nevěřícné pohledy, jásot a nevysvětlitelná radost… Bod ze Šaly, ještě teď se culím, kdo by to byl tušil?

Související:

1. Ze Šaly jedeme z prázdnou
2. Sladká tečka za podzimem