Helena Štěrbová

Už to bude týden, co jsme odehrály zápas v Pardubicích a doma s Olomoucem a já pořád nenašla čas na článek. Pořád se něco dělo, hrála se kvalifikace v Brně, ve škole otravujou se seminárkama… Ale přišel čas to napravit, tak hurá na to!

O zápasu v Pardubicích toho není snad ani moc, co říct. Pojaly jsme to jako trénink a přínosem by snad mohlo být, že si konečně zahrály všechny holky, hrály jsme v různých sestavách a mohly si v klidu vyzkoušet všechny signály. Vyhrály jsme o moc, ale musím pochválit družstvo z Pardubic. Na druholigové družstvo hrály férově a nebyly to žádné jatka a i jejich hra byla celkově sympatická. Ještě snad zmínit, že v dalším kole nás čeká další výlet, tentokrát na půdu ostravského celku, tak jako minulý rok.

A teď už k zajímavějšímu zápasu. Olomouc je mladý tým, ze kterého znám hodně hráček, především tam hrajou moje dlouholeté spoluhráčky Sally s Dominou, což pro mě není zrovna nejpříjemnější a navíc šlo o souboj s našimi soupeři z play – off! Takže nervozita byla veliká, ale naštěsí opadla ještě při rozcvičce. K samotnému zápasu, myslím se, že kdo přišel ve středu na zápas s Olomoucí opravdu neprohloupil. Nešlo jen o hezkou házenou, ale zápas byl nabitý po všech stránkách. Byla vidět velká rivalita. Tak vyhecovaný a vypjatý zápas jsem dlouho neviděla a oproti úternímu v Pardubicích byl také o moc moc moc tvrdší, někdy si myslím, že až příliš a ne ve všem případech to bylo nutné. Ale to se dá nejspíš od takového zápasu očekávat. Jak se píše i ve zveřejněních zprávách o utkání, remíza byla spravedlivá a i ten jeden bod mě nakonec opravdu zahřál u srdce. Jen víc takových cenných bodů a můžeme vesele stoupat po interligové tabulce směrem vhůru, to by se mi líbilo…:)

Přesně podle předzápasových prognóz bylo utkání dvou nejlepších českých týmů dramatické až do samého konce. Po většinu utkání byla ve skóre o maličko lepší Zora, která se po poločasovém vedení o dvě branky dostala v průběhu druhé půle dokonce do pětibrankového náskoku. Nesmírnou bojovnost ale předvedly házenkářky Veselí, které nejenže zápas srovnaly, ale dokonce v závěru o branku vedly. V samém závěru Olomouc srovnala a oba týmy si tak rozdělily po bodu.

HC Britterm Veselí nad Moravou – DHK Olomouc 23:23 (11:13)

Nejvíce branek Veselí: Zvoničová 5, Fleková 5, Štěrbová 4

Nejvíce branek Olomouce: Hejtmánková 6/4, Selucká 5, Tomečková 4

Sedmimetrové hody: 5/4 – 7/4, vyloučení: 1 – 4, rozhodčí: Novotný, Horáček, diváků: 200

Zdroj: Český svaz házené

Krátká oficiální zpráva, dojmy snad přijdou později:

Házenkářky Veselí nad Moravou splnily ve 4. kole Českého poháru roli favorita a po výhře v Pardubicích nad místním druholigovým „Sdruženým házenkářským klubem Dubina – Polabiny“ v poměru 43:18 postoupily už mezi nejlepší osmičku.

V Pardubicích byl účastník česko-slovenské interligy k vidění vůbec poprvé. A nadšené domácí hráčky se v úvodu utkání dokonce mohly chvíli radovat z vedení při skóre 1:0 a 2:1. Během následujících 11 minut ale veselské „Panenky“ utekly na jedenáctigólový rozdíl a náskok nadále zvyšovaly. Do šaten se už šlo za stavu 25:7 pro Veselí, které nakonec zvítězilo ohromným rozdílem 25 gólů.

Veselí se příjemnou výhrou pozitivně naladilo před středečním interligovým šlágrem – veselská hala totiž od 18 hodin požene svůj tým za odvetou za loňskou bitvu o titul proti Olomouci.

Písek je jeden z týmů, ke kterému to nemáme zrovna nejblíž a když se k tomu přidalo ještě nesčetné množství objížděk, bloudění po krásách jihočeského kraje, tak nebylo divu, že náš příjezd do Písku byl poněkud opožděný. Nakonec jsme ale všechno stihly a ve tři hodiny nastoupily k zápasu v nově zrekonstruované písecké hale.

Zápas začal v náš prospěch a dovolila bych si říct, že podstatná část průběhu utkání probíhala v naší režii. Tím samozřejmě nechci říct, že to byl zápas lehký, ale výsledek jsme si celou dobu tak nějak hlídaly a korigovaly. Co snad trošku zamrzí je nepodařený konec zápasu, ale důležité jsou body a ty jsme po náročné cestě nakonec dovezly domů.  Stálo by také za zmínku, že po dvou letech jsme prolomily prokletí, které pro nás písecká hala představovala, protože až do soboty tady panenky neměly to štěstí vyhrát.

A co bude teď dáĺ? Vzhledem k tomu, že Olomouc o víkendu nastupuje k druhému kolu poháru, tak nás souboj s tímto respekt vzbuzujícím soupeřem čeká již ve středu. Jen doufám, že budeme mít na zápas dostatek sil. Ještě den před Olomoucí, tedy v úterý,  nás totiž, k naší velké radosti, čeká dlouhá cesta do Pardubic, kde jedeme hrát Český pohár. Co na to říct? Měla bych toho na srdci hodně, ale jen málo z toho je publikovatelné a nejspíš by i musela zasáhnout bratrova cenzura, takže radči nic… Co se týče zápasu se Zorou, tak z play – off jim máme co vracet a výhra s nimi by pro nás znamenala nejen cenný posun v žebříčku interligy, ale také bychom byly prvním českým týmem, který by získal olomoucký skalp a hlavně výhra nad nimi by mě opravdu zahřála na házenkářském srdíčku. Takže motivace je určitě velká a zbývá jen doufat, že to úžasné úterní putování nás příliš nepoznamená…

Písku se premiéra v nové hale nevydařila, když podlehl Veselí nad Moravou o čtyři branky. Utkání bylo vyrovnané do 15.minuty, dlouhých šest minut pak nepadla branka na obou stranách, ale závěr první půle vyšel lépe hostujícím hráčkám. Ty vyhrály závěrečnou desetiminutovku 2:8. Písek zkorigoval stav až v závěrečných minutách pěti brankami v řadě.

Casta Sokol Písek – HC Britterm Veselí nad Moravou 25:29 (10:15)

Nejlepší střelkyně Písku: Borovská 11/2, Luzumová I. 9/3

Nejlepší střelkyně Veselí n./M.: Handlová 6/1, Štěrbová 5/1, Fleková 4, Kočí 4

Sedmimetrové hody: 6/5 – 3/2, vyloučení: 4 – 6, rozhodčí: Macho, Hájek, diváků: 225

Zdroj: ČSH

Aspoň krátká oficiální zpráva ze včerejšího výborného zápasu se smutným koncem…

Dobrý výkon podaly házenkářky Veselí nad Moravou proti ruskému týmu HC 53-Moskva. Přesto ale nedokázaly ani v odvetě zvítězit a do dalšího kola postoupil jejich soupeř.

HC Britterm Veselí nad Moravou – HC 53 Moskva 24:28 (15:11)

první zápas 21:29, postupuje Moskva

Z prvního utkání v Moskvě si Veselí přivezlo osmibrankovou prohru, která příliš nadějí do odvety nedávala. Veselí bylo v prvním poločase lepším týmem, dobrou obranu podpořila brankařka Černá a tak v bouřící hale dokázalo odskočit až na šestibrankový rozdíl. Bohužel ještě do poločasu Moskva snížila na 15:11.

Ve druhé půli se již naplno projevil největší problém domácích, kterým je jejich úzký kádr a soupeřky otočily skóre. Nakonec zvítězily hostující hráčky o čtyři branky a stvrdily tak svůj postup do dalšího kola.

Branky Veselí: Handlová 8/4, Fleková 5, Štěrbová 5/1, Chmelařová 3, Zvoničová 2, Kočí 1

Nejvíce branek Mosky: Dronina 8, Antipina 5, Širočenko 4, Arovina

Sedmimetrové hody: 7/5 – 9/7. Vyloučení: 4 – 5. Rozhodčí: Pandzić, Mosorinsky (SRB). Diváků: 500.

Tak jsme se plné dojmů, zklamání, poučení z chyb, poznatků a jídla z letadla snesli zpátky z oblaků do naší milé vlasti a nezbývá, než Vás informovat o dalekém výletu, který jsme absolvovali!

Odlet byl ve znamení respektu, který u nás ruská superliga vzbuzovala a očekávání, co nás v Rusku čeká. Let proběhl vcelku poklidně, po příjezdu ovšem nastala pravá ruská smršt, ať šlo o dlouhé řady na letišti, nekonečné čekání v hotelu, až se hotelové děvočky uráčí nám uklidit pokoj a budeme moct jít v klidu odpočívat. A jídlo??? Škoda mluvit…

Další den následovalo krátké seznámení s halou a výlet do Moskvy. Což o to Rudé náměstí má určitě své kouzlo, pokoupili jsme jak potřebné a co si budeme povídat, spíše méně potřebné dárky, aby naší drazí a milí věděli, že na ně myslíme i nějaký ten kilometřík za hranicema.

Pak už začalo jít do tuhého, čekal nás zápas… Prohráli jsme! To by nebylo tak strašné, škoda byla, že o tolik! Měli jsme na lepší výsledek, to by snad potvrdil každý, ale kdyby bylo kdyby a takových kdyby vždycky je a bude…  Stručně a jednouše: Zápas začal v náš prospěch, dokonce si dovolím říct, že jsme ije ze začátku svou dravou hrou poněkud zaskočili, netrvalo to však dlouho, projevilo se, že hrajou doma a rozhodčí taky zrovna nepískali rovinu, ale na to se ve dnešním sportu spoléhat, to je jako spoléhat se na konečnost vesmirného nekonečna a Paroubnkovi předvolební sliby. K vidění byly krásné akce, stejně jako školácké chyby a velké množství technických chyb. Rusky gól po gólu odskakovaly a my nějak nenacházeli recept, jak se dostat do vedení, ale stále jsme drželi snesnitelný rozdíl. Avšak smolný závěr nás nejspíš zamrzí i za nějký ten pátek, ale chybama se člověk učí a žádný učený z nebe nespadl a mnoho psů – zajícova smrt ( special for my special brother).

Neodjíždělo se nám lehce a řady se pod tíhou zklamání zdály ještě delší a mnohem únavnější než předtím. Na kontrole do letadla se zdálo, že Aťu budou šacovat do trenek, nakonec jsme ale beztak žádné body nepropašovali! Škoda!!!:) O to víc se budem snažít a bojovat doma, jsou to přece jen Rusky a že těm Rusákům máme na dosmrti co vracet, na tom se snad shodnem, ne?

Takže v sobotu hurá na ně a i kdyby to nebylo o devět, tak jim nic nedarujem a tu jejich povýšenost, nadřazenost, samolibost a kdoví co ještě jim pěkně vytřepem z trenek! Věřím, že v odvetě se hodně zapotí a poznají, že toho bohdá nebude…:)

Dneska se Helča spolu s celým veselským klubem vydává na pohárový zápas v Moskvě s respekt budícím soubeřem HC 53. Po nemocemi ovlivněném nevydařeném zápase se Zlínem se na holky chystá velmi tuhý oříšek v podobě bitvy o Moskvu. Holky, držíme palce a přivezte body!

4. kolo WHIL: DHC Slavia Praha – HC Britterm Veselí nad Moravou 20:24 (9:12)

Slavia měla svému soupeři co oplácet, neboť právě Veselí ji v loňské sezóně vyřadilo z finálových bojů. Vyrovnaný byl zápas jen do stavu 5:5, pak získalo Veselí převahu i díky dvěma neproměněným sedmičkám domácích hráček a v poločase vedlo tříbrankovým rozdílem. Stejným rozdílem vedlo moravské družstvo po většinu druhé půle, aby nakonec po další neproměněné sedmičce domácích zvítězilo 20:24.

Nejvíc branek Slavie: Crhová 8/1, Kutlvašrová 3, Keclíková 3, Krouská 3
Nejvíc branek Veselí: Štěrbová 7/2, Foksová 6, Fleková 3, Vinyatinská 3

Sedmimetrové hody: 5/1 – 3/2 , vyloučení: 6 – 6, rozhodčí: Kohout, Novák, diváků: 130

Tak už se nám to pomalu sobotí a já se teprv lopotím s článkem o sobotním domácím zápasu s Trenčínem… Nějak se mi ho pořád nedaří vystihnout. Byl tak plný emocí, zvratů a psychického vypětí, že je pro mě nemožné ho nějak shrnout a vždycky skončím u prachprostého popisu zápasu, který se dočtete na mnoha jiných stránkách. Prostě a jednoduše -  byl to zápas, ve kterém měli určitě rozhodující slovo zkušenosti našich maminek, úžasná Lenka v bráně a taky, co si budeme povídat, hrálo se doma, takže jsme nehrály proti osmi hráčkám na hřišti, jako ve většině zápasů na Slovensku!:) Nakonec tohoto asi ne příliš obohacujícího článku snad dodat, že to rozhodně nebyla procházka růžovým sadem, ale sklidily jsme velmi cenné ovoce a už zbývá jen doufat v další úsěšné podzimní sklizně… Příští týden hurá na Slavii, tak držte pěsti…