Asi občas zase něco napíšu… kromě dopisu Ježíškovi :-)

Častokrát jsem přemýšlela o návratu na web. Náměty většinou přicházely kolem osmého kilometru výběhu. Kdo běhá, chápe. Ale jak to tak bývá, po doběhnutí už to bylo jaksi passé. Vždycky se našlo něco, co mělo přednost. A taky jsem si říkala – co blbeš, koho by to zajímalo? Léta s reprezentací jsou v tahu a už nejsi nadějná bezdětná dvacítka, která si užívá života na vysoké škole. Ve skutečnosti se ze mě stala profesionální manželka a novopečené matka, která se rozplývá nad stolicí svého dokonalého dítka a, buďme realisté, to už tolik netáhne… No a přece tu sedím a píšu… Mira si myslí, že dopis Ježíškovi a s Majou už stihli roztrhat jednu knížku a teď ji učí hlavičkovat à la Vráťa Lokvenců. (Jako fakt???).

Tak co mě koplo? Handball des Collines- v překladu házená v kopcích. Klub kde hraju, kde se bavím házenou. Jsou fajn a já bych jim chtěla pomoct. I mimo hřistě. A moc možností nemám. Trénovat mi jaksi nejde (kdo mě někdy viděl obklopenou více dětmi, chápe), sponzory shánět neumím (jak to vůbec, lidi, děláte? ). No, baví mě psát. Tak budu psát o tom, jaké je to hrát na nižší úrovni. Občas taky o něčem jiném. Možná. Když bude chuť a život profesionální manželky to dovolí (znalci Mirova apetitu pochopí). A budu doufat, že tím aspoň trošku pomůžu. Že si to třeba nějaký potencionální sponzor přečte a klubu pomůže… A třeba tím udělám radost aspoň holkám, se kterými hraju. Dělám jim radost ráda. Zaslouží si to. Ale o tom až příště. A třeba si to přečte i někdo jiný. Proto budu dávat příspěvky i v češtině. Okresní přebor přece taky frčí, ne? Nemáme sice rotejro, za hřištěm potok neteče, ale za to po každém zápase čistíme zalepenou palubovku vlhčenýma ubrouskama… jako fakt! Ale nevadí nám to. No nic, venku prší, Mira otevřel Baileys… Tak já jdu, než se mi z dítěte stane profesionální hlavičkářka… Protože to nechceš.

One thought on “Asi občas zase něco napíšu… kromě dopisu Ježíškovi :-)”

Napsat komentář

Your email address will not be published.